Hledat
insulter
01
urážet, nadávat
dire des paroles blessantes ou offensantes à quelqu'un
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
insulte
1. osoba množného čísla
insultons
1. osoba budoucího času
insulterai
příčestí přítomné
insultant
příčestí minulé
insulté
1. os. mn. č. imperfekta
insultions
Příklady
Insulter quelqu' un est puni par la loi.
Urážet někoho je trestáno zákonem.
02
urážet, hanobit
offenser gravement quelqu'un par des paroles ou des gestes
Příklady
Le débat politique a dégénéré en échange d' insultes.
Politická debata přerostla ve výměnu urážek.
