Hledat
effarer
01
vyděsit, znepokojit
effrayer ou troubler quelqu'un fortement
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
effare
1. osoba množného čísla
effarons
1. osoba budoucího času
effarerai
příčestí přítomné
effarant
příčestí minulé
effaré
1. os. mn. č. imperfekta
effarions
Příklady
Elle a été effarée par le comportement du chien.
Byla vyděšena chováním psa.
