Hledat
désappointer
01
zklamat, frustrovat
causer de la déception ou de la frustration à quelqu'un
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
désappointe
1. osoba množného čísla
désappointons
1. osoba budoucího času
désappointerai
příčestí přítomné
désappointant
příčestí minulé
désappointé
1. os. mn. č. imperfekta
désappointions
Příklady
Son échec a désappointé ses parents.
Jeho neúspěch zklamal jeho rodiče.
