Hledat
bâiller
01
zívat, otevírat ústa při zívání
ouvrir involontairement la bouche profondément en inspirant, par fatigue ou ennui
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
bâille
1. osoba množného čísla
bâillons
1. osoba budoucího času
bâillerai
příčestí přítomné
bâillant
příčestí minulé
bâillé
1. os. mn. č. imperfekta
bâillions
Příklady
Il a bâillé pendant toute la réunion.
Zíval po celou dobu schůzky.
