Hledat
avouer
01
přiznat, přiznávat
dire la vérité ou reconnaître quelque chose
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
avoue
1. osoba množného čísla
avouons
1. osoba budoucího času
avouerai
příčestí přítomné
avouant
příčestí minulé
avoué
1. os. mn. č. imperfekta
avouions
Příklady
Il a dû avouer qu' il avait menti.
Musel přiznat, že lhal.
