Hledat
repercutir
[past form: repercutí][present form: repercuto]
01
ovlivnit, odrážet se
tener un efecto o consecuencia sobre algo o alguien
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pravidelné
1. osoba jednotného čísla
repercutio
3. osoba jednotného čísla
repercute
příčestí přítomné
repercutiendo
minulý čas prostý
repercutí
příčestí minulé
repercutido
Příklady
La contaminación repercute negativamente en el medio ambiente.
Znečištění má negativní dopad na životní prostředí.
