Hledat
to notify
01
informovat, oznámit
to officially let someone know about something
Transitive: to notify sb of sth | to notify sb about sth
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
notify
3. osoba jednotného čísla
notifies
příčestí přítomné
notifying
minulý čas prostý
notified
příčestí minulé
notified
Příklady
The school will notify parents in advance of any changes to the academic calendar.
Škola bude rodiče předem informovat o jakýchkoli změnách v akademickém kalendáři.
Lexikální Strom
notifiable
notify
