Hledat
weigern
01
odmítnout, odepřít
Etwas bewusst nicht tun oder ablehnen, etwas zu machen
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pravidelné
pomocné sloveso
haben
1. osoba jednotného čísla
weigere
3. osoba jednotného čísla
weigert
příčestí přítomné
weigernd
minulý čas prostý
weigerte
příčestí minulé
geweigert
Příklady
Er hat sich geweigert, das Geld anzunehmen.
On odmítl přijmout peníze.
