Hledat
verfügen
01
nařídit, rozkázat
Eine offizielle Anordnung oder Entscheidung mit Autorität treffen
gramatické informace
morfologické složení
frázové
dějové sloveso
pravidelné
neoddělitelný
částice
ver
základní sloveso
fügen
pomocné sloveso
haben
1. osoba jednotného čísla
verfüge
3. osoba jednotného čísla
verfügt
příčestí přítomné
verfügend
minulý čas prostý
verfügte
příčestí minulé
verfügt
Příklady
Das Gericht verfügte die Schließung des Betriebs.
Soud nařídil uzavření podniku.
02
disponovat, mít
Etwas besitzen oder Zugriff darauf haben
Příklady
Er verfügt über große Sprachkenntnisse.
On má rozsáhlé jazykové znalosti.
