Hledat
ignorieren
01
ignorovat, nevěnovat pozornost
Etwas oder jemanden absichtlich nicht beachten
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pravidelné
pomocné sloveso
haben
1. osoba jednotného čísla
ignoriere
3. osoba jednotného čísla
ignoriert
příčestí přítomné
ignorierend
minulý čas prostý
ignorierte
příčestí minulé
ignoriert
Příklady
Er wurde von der Gruppe absichtlich ignoriert.
Byl záměrně ignorován skupinou.
