Hledat
étourdir
01
omráčit, zmást
rendre quelqu'un confus ou désorienté
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
étourdis
1. osoba množného čísla
étourdissons
1. osoba budoucího času
étourdirai
příčestí minulé
étourdi
1. os. mn. č. imperfekta
étourdissions
Příklady
La chaleur intense peut étourdir les coureurs.
Intenzivní horko může omámit běžce.
02
omráčit, vyčerpat
fatiguer ou surmener quelqu'un au point qu'il perde ses capacités normales
Příklady
La réunion interminable l' a étourdi mentalement.
Nekonečné setkání ho mentálně omráčilo.
