Hledat
étourdir
01
omráčit, zmást
rendre quelqu'un confus ou désorienté
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
étourdis
1. osoba množného čísla
étourdissons
1. osoba budoucího času
étourdirai
příčestí minulé
étourdi
1. os. mn. č. imperfekta
étourdissions
Příklady
Le bruit fort l'a étourdi pendant quelques minutes.
Hlasitý hluk ho na několik minut omráčil.
02
omráčit, vyčerpat
fatiguer ou surmener quelqu'un au point qu'il perde ses capacités normales
Příklady
Le travail intensif l'a étourdi toute la semaine.
Intenzivní práce ho omámila celý týden.
