Hledat
émincer
01
couper de la nourriture en fines tranches
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pravidelné
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
émince
1. osoba množného čísla
éminçons
1. osoba budoucího času
émincerai
příčestí přítomné
éminçant
příčestí minulé
émincé
1. os. mn. č. imperfekta
émincions
Příklady
Il faut émincer les oignons pour la recette.
