Hledat
zügeln
[past form: zügelte]
01
krotit, ovládat
Ein Pferd durch Zügel lenken oder kontrollieren
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pravidelné
pomocné sloveso
either
1. osoba jednotného čísla
zügle
3. osoba jednotného čísla
zügelt
příčestí přítomné
zügelnd
minulý čas prostý
zügelte
příčestí minulé
gezügelt
Příklady
Der Reiter zügelte das Pferd sanft, als es schneller werden wollte.
Jezdec jemně zkrotil koně, když se chtěl zrychlit.
