Hledat
langweilen
[past form: langweilte]
01
nudit, nudit
Jemandem das Gefühl von Langeweile geben
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pravidelné
pomocné sloveso
haben
1. osoba jednotného čísla
langweile
3. osoba jednotného čísla
langweilt
příčestí přítomné
langweilend
minulý čas prostý
langweilte
příčestí minulé
gelangweilt
Příklady
Sein monotoner Ton langweilt die Zuhörer.
Jeho monotónní tón nudí posluchače.
02
nudit se, znudit se
Sich aus Mangel an Interesse oder Beschäftigung gelangweilt fühlen
Příklady
Wenn ich nichts zu tun habe, langweile ich mich schnell.
Když nemám co dělat, rychle se nudím.
